• že konečně už zmizí arogance moci,

• že konečně už vládci a jejich sluhové přestanou být nadlidé,

• že konečně už bagry zahrnou ty hluboké příkopy, které jsou okolo sídel mocných,

• že konečně už si radnice uvědomí, jaké poslání má a odpovědnost vůči spolubčanům,

• že konečně už se přestane "zametat pod koberec" špatná práce mnohých úředníků,

• že konečně už nastoupí spravedlnost pro každého stejná, se všemi důsledky,

• že konečně už úředníci přestanou být "úřední",

• že konečně už na úřadech začnou uznávat principy demokracie,

• že konečně už nastoupí soudržnost, jednota občanů,

• že konečně už nastanou časy vzájemné tolerance,

• že konečně už budou lidé lidmi, budou se mít navzájem rádi a začnou mít k sobě úctu.

Není to utopie?

Lubomír Veteška

     ZŠ Sirotkova prochází v současné době zásadní přeměnou. Mnohamiliónová investice ji postupně přetváří v budovu nejen architektonicky krásnou, ale též moderně vybavenou a splňující do detailu svůj účel.

     Zatím škola připomíná nevzhlednou kuklu a stavební ruch je určitě nepříjemný občanům, kteří bydlí v okolí. Patří jim dík za shovívavost a toleranci. Jistě si uvědomují, že výsledek bude stát za to. Žabovřeské děti budou mít školu, kterou se budou moci chlubit, v níž se budou cítit příjemně, bude jim sloužit nejmodernější vyučovací technika a rozšíří se prostory pro sport, odpočinek a hry.

     Vedení školy by chtělo touto cestou poděkovat vedoucím představitelům i zaměstnancům žabovřeské radnice za soustavný zájem, všemožnou podporu a účast při řešení problémů. Dík patří též všem zaměstnancům školy, kteří nesledují hodiny své pracovní doby, řada z nich obětovala část své dovolené a při přípravě nového školního roku se skutečně nadřeli.

     Učitelé 2. stupně odjíždějí 5. září se svými svěřenci na 14 dní na Šumavu do Frymburku na školu v přírodě, aby bylo možné dokončit práce, které se nepodařilo stihnout o prázdninách.

     V průběhu školního roku budou práce pokračovat tak, aby co nejméně ovlivňovaly běžný chod školy.

ředitelka

     Stalo se pěknou tradicí, že v čase, kdy se ve světě (méně už v ČR) slaví Den dětí, v Žabovřeskách jsou Jarní slavnosti. Na "hlavním" pódiu předvádějí své umění umělci z Brna i z větší dálky. Nic proti tomu. Nebylo by možné, aby své umění předvedli na tomto pódiu také amatéři, kteří se múzám učí v různých kroužcích, ZUŠ a pod. na území Žabovřesk? Možná, že se mýlím, ale o jejich dovednostech na takovémto otevřeném fóru nic moc nevíme!

Jste spokojeni s dopravní situací?

     Je na tuto skutečnost dostatečně městská část Žabovřesky připravena? Co na to říkají řidiči, kteří odbočují ze Zborovské do ulice Tábor a ve výhledu jim brání zaparkovaná auta pomalu až do křižovatky. Kdo je kompetentní zhodnotit situaci na křižovatkách v jejich přehlednosti a tím předejít možným střetům vozidel vjíždějících do hlavní silnice? Až bude bouračka, tak bude většinou pozdě! Denis Sting

     Hudební rádio Interhit vzniklo 1. 11. 2000 jako společný projekt portálu Atlas a Romana Prchala - diskžokeje, vítěze národní přehlídky diskžokejů Prostějov ´87, který hraje muziku už 22 let. Společným cílem bylo vytvořit na internetu relaxační rádio ve stylu satelitních MTV nebo VIVA, kde se bude hrát 24 hodin denně hudba prokládaná pouze reklamou a krátkým hudebním zpravodajstvím.

     Dnes již nedílnou součástí rádia jsou s velkým ohlasem hitparády, které rádio Interhit připravuje každý týden hned čtyři - České hity, Dance, Rock a Oldies a jednou za měsíc na přání posluchačů ze Slovenska také SK top 10. Každou píseň v hitparádě si můžete kdykoli poslechnout na www.radiointerhit.cz v sekci hitparády a dát do hitparády své hlasy.

     Technologie vysílání byla poskytnuta ve spolupráci a firmou Microsoft na Windows, takže nemusíte stahovat žádný player. Pro poslech pouze klikněte a posloucháte, protože se vám otevře Windows Media Player (je součástí Windows) a během několika sekund začne z počítače hrát hudba. Rádio Interhit vysílá ve třech kvalitách 10k, 20k a 32k. Proto si na své přijdou všichni. Vysílání jde z Prahy a to prakticky do celého světa. Rádio Interhit má
také příznivce v Anglii, USA a Kanadě.

     Uvítal jsem nabídku publikovat v novém internetovém "ŽABOVŘESKÉM OBČANSKÉM ZPRAVODAJI". Získávám tím možnost s Vámi konzultovat nejen výše uvedená témata, ale i další otázky, které považujete za důležité pro krásné a prosperující Žabovřesky.

Ing. Vojtěch Svoboda, CSc.

zastupitel MČ Brno - Žabovřesky

     Žabovřeský občan má velkou smůlu. Jeho připomínky, návrhy k Žabovřeskému zpravodaji redakční výbor háže do koše. Dokonce nemají ani tolik slušnosti, aby pisateli dopisu odpověděli, jak zdvořilost vyžaduje.

     V červnovém Žabovřeském zpravodaji byl otištěn můj otevřený dopis, adresovaný k rukám předsedy redakčního výboru, panu Procházkovi, ve kterém m. j. kritizuji špatnou úroveň Žabovřeského zpravodaje apod. Šéfredaktor, pan Ivo Procházka, ihned napsal "stanovisko" k mému otevřenému dopisu. To by bylo v pořádku, pokud by ovšem v jeho stanovisku neuváděl mnoho nesmyslných a hlavně nepravdivých údajů, které mou opodstatněnou kritiku znevážily a vážně poškodily pověst mé osoby.

     Ihned po přečtení otisknutého "stanoviska" pana Procházky k mému dopisu, jsem poslal 5. 6. 2001 podrobné a konkrétní vyjádření k jeho zkreslené argumentaci jak redakci ŽZ, tak i panu starostovi, Radě, Zastupitelstvu. Nic se však, jako vždy, neděje.

člen Konfederace politických vězňů

květen – červen 2001

     "Počátky jeho malířské tvorby jsou spjaty s jeho rodným městem. Vysnil si město plné světla, s hladkými uličkami a nehmotnými domy. Město, které vylidněno stojí ve zvláštním oparu. Maluje prostor, jenž nikde nezačíná a také nikde nekončí, domy se prolínají s oblohou a naopak. Této vlastní malířské filosofie se drží i v současné etapě, v níž se přes dostavníky a tramvaje dostal k závodním autům, k čistému světu techniky, zaplňujícímu celý prostor."

     Záměrně jsem citoval výňatky z výpovědí fundovaných pisatelů a literárních tvůrců, výpovědi mých kolegů a přátel. Dovedli nahlédnout do tvůrčí, něžné duše Huberta Jungmanna, s velkým citem pro krásu, která z jeho tvorby vyzařuje. Dovedli vypovědět všem lidem, že u nás máme umělce, který si právem zaslouží obdiv a uznání.

     Hubert Jungmann dokázal, že jeho nitro vyzařuje velkou, nezlomnou sílu. Ta mu pomohla jak v jeho tvůrčím, uměleckém vyjadřování, tak i v mnoha jeho životních útrapách, kterými musel, jako mnohý "nepohodlný", v minulosti projít. S velkou trpělivostí a odhodláním se mu podařilo zdolat všechny životní nástrahy a překážky.

     Jeho obrazy byly vystavovány jak u nás, tak i v zahraničí. Samostatně vystavoval v mnoha galeriích a kulturních zařízení na různých místech republiky (Brno, Kroměříž, Opava, Sněžné, Letovice aj.). Absolvoval i několik společných výstav.

     Nesmím zapomenout ani na jeho plastiky, nástěnné malby, reliéfy, tapiserie, pamětní desky a další umělecká díla. Hubert Jungmann si zaslouží uznání i v oblasti restaurování.

     Mnoho Hubertových obrazů je umístěno v soukromých sbírkách v zahraničí (Lucembursko, Kanada, Rakousko, Německo, Belgie, Norsko a jiných státech).

     Co ještě napsat na závěr? Ten malý výčet umělecké činnosti výtvarníka je tou nejmenší poctou umělci, který si zaslouží velký obdiv a úctu.

     Huberte, dovol mi, abych i já se zařadil do fronty Tvých obdivovatelů a skromně jen napsal: "Zlom vaz".

(Hubert Jungmann, malíř a výtvarník, se narodil 1938.Žije v Brně – Žabovřeskách - red.)

¨    Kdysi to byla němčina, pak ruština a v současnosti angličtina. To je typické pro náš stát. Začalo to samozřejmě, jako obvykle, v Praze. Pražané sice velmi "zápasí" se spisovným jazykem, jak nás o tom přesvědčují den co den ve sdělovacích prostředcích, ale poněvadž chtějí být "světoví", jako vždy v minulosti, rádi se přizpůsobí současnému americkému trendu. Ve vyjadřování nějaké myšlenky, při běžném rozhovoru, v obchodních jménech nebo názvech společností aj. - používají anglické výrazy, které mnohdy, jak normální občané, tak většinou i televizní hlasatelé neumí správně vyslovit. Možná ani neví, co název v překladu znamená. Proto výsledkem jsou nesmyslné zkomoleniny. To však nevadí - národní hrdost sem, národní hrdost tam. Zkrátka – jsme "světoví"!

     Tento hrozný nešvar však zachvátil celou Českou republiku – nebo snad americkou kolonii? Nevyhnul se ani Moravě a Slezsku, také Brnu, Žabovřesky nevyjímaje. Pozorný občan si všimne, že máme v Žabovřeskách různé Shopy, Line, Travely, Blue... a mnoho dalších "světových" názvů. Nechodíme na schůze, ale na mítinky, nejíme karbanátky, ale hamburgry, chodíme na parties s drinkem, místo na večírky na kterých si dáme něco k pití.

     A to se týká i křestních jmen. Jen namátkou – Antonínovi říkáme dnes Tony, Marii Mary - a kdo ví co ještě jiného. Těmto našim "světovým občanům a podnikatelům" vůbec nevadí, že mnoho občanů si neví s těmito jmény nebo názvy rady, nerozumí jim, bez ohledu na to, jest-li je z Brna, nebo okolí. Asi ve své "světovosti" z apomněli, že náš mateřský jazyk má velkou slovní zásobu a úžasné vyjadřovací možnosti.

     Představte si, že třeba tetina z moravského venkova jede do Brna a slíbí dětem, že jim přiveze nějaké to "cukrlátko". Po příjezdu domů však zklamaně sdělí dětem, že jim nic nepřivezla, protože nenašla žádný obchod s cukrovinkami. V Brně, tak jako i třeba v Kyjově a dalších městech, mají hodně Shop(ů). Když náhodou tetina někde zaslechla, že se toto slovo vyslovuje šop, tak tiše povzdechne: "Šak my máme na dvoře take šopu a neděláme z teho žádnó vědu".

P. R.

Čokoládu nahřejeme ve vodní lázni, utřeme s máslem, přidáme drobně pokrájenou směs a promícháme. Touto hmotou naplníme papírové košíčky a necháme zaschnout a ztuhnout.